Muškaření
Toto je kapitola sama o sobě.
K muškaření jsem se dostal mezi lety 1997-1998. Neměl jsem vůbec představu o tom, co vše tento sport obnáší, ale lákalo mě vyzkoušet něco nového. S vybavením jsem si tehdy hlavu moc nedělal. Koupil jsem si plastové kolečko od Milfy, prut Browning 5 - 6 AFTMA, plovoucí šňůru za pár korun a šel jsem na to. Nikdo mě to neučil. Všechno, co jsem se do teď naučil jsem získal, vlastní pílí. Většinou jsem si něco přečetl a šel to vyzkoušet k vodě. Chodil jsem na mimopstruhovou Ploučnici od soutoku s Labem až po první jez "daimoonka". Nechtěl jsem být nikomu na očích, tím spíš, že jsem si nechtěl dělat na pstruhové vodě ostudu. Tam jsem chodil jen vláčet. Začátky byly krušný. Roztočit ve vzduchu 5m šňůry byl pro mě nadlidský výkon. Pořád jsem měl mouchu zaseklou na rameni a dvakrát se mi povedlo si okovat ucho. Bylo to vzrůšo. Většinou jsem chytal na mokré mušky. Nymfovat jsem neuměl a suchá se mi pořád potápěla. Ani jsem moc nevěděl, co to právě mám navázaný. Důležitý bylo, že se mi občas podařilo zaseknout rybu a zdárně jí zdolat. Většinou jsem chytal jelce, plotice, oukleje a sem tam i malého cejna. Tohle trvalo dvě sezony a až pak jsem se teprve vydal na pstruhovou vodu. Chytal jsem stále na mokrou, s tím rozdílem, že už jsem aspoň věděl, co je to za typ. Mými úlovky bývali podměreční pstruzi a pokud už se nějaký ten větší spletl, tak mi upadl, nebo jsem ho urazil. jedním slovem bída. Ale nevzdával jsem to. A to bylo důležité. Pomalu jsem začal poznávat místní pstruhaře a sem tam vyslech nějakou tu radu. Po několika letech už jsem chytal docela obstojně. Dokázal jsem hodit tak, aby se mi nic nezamotalo, už jsem uměl vodit nymfu a suchá už se mi taky nepotápěla. Zato proutek, který jsem měl stále stejný už nevypadal nijak uspokojivě. Byl omlácený a poškrábaný, kolečko už nebrzdilo a tak jsem se začal poohlížet po něčem novém. Pomohl mi k tomu fakt, že jsem nechal na střeše auta prut a jel domu. Samozřejmě to dopadlo, tak jak mělo.
Po navštívení rybářské prodejny a velmi dlouhého vybírání, jsem si domů přivezl nový komplet. Nebylo vůbec lehké sehnat prut, takový, jaký jsem chtěl. Na naše revíry stačí krátký proutek a mě se na delší dobře nechytá. Měl jsem možnost chytat s pruty okolo 2,7 -
Pro brození jsem ze začátku používal lehké broďáky, s gumovou holínkou a pogumované tkaniny. V létě měli velkou výhodu, na jaře a na podzim v nich byla zima. A nemohl jsem si dovolit přejít řeku, kde se mi zachtělo. Své první neoprenky jsem si koupil od firmy D.A.M. A to byl největší omyl. Sice měli filcovou podrážku a bylo v nich teplo, ale taky do nich pěkně teklo. Už po dvou měsících jsem přelepoval švy. Vydržel jsem to s nima dvě sezony, s tím, že na konci té druhé, byla zalepeny tak, že se mi na švěch dělaly boule a i přes všechnu moji snahu do nich neustále teklo. Momentálně používám neoprenky Platin-Innovation 5mm Behr. Mají filcovou podrážku, vyztužená kolena, velkou kapsu a velmy pohodlné kšandy. Je v nich teplo a dobře se v nich pohybuje.
S vázáním mušek jsem začal před dvěma lety. Nejdříve jsem si je kupoval, ale stále narůstající cena a nedostupnost v mém okolí, mě přinutily se nad výrobou mušek zamyslet. Taky mě štvalo, když zrovna na nějaký vzor šly a já utrhl poslední kus.
Pořídil jsem si použité základní vybavení na vázání od známého a jediná věc, kterou jsem si nechal ukázat bylo vázání ztraceného uzle. Když jsem měl více času, věnoval jsem se modelářství a tak mám docela trpělivost. Koupil jsem si knihu Muškaření a vázání mušek od pánů Macháčka a Karafiáta a začalo období pokusů a omylů. V knize jsou fotograficky zdokumentovány postupy vázání základních vzorů mušek a tak jsem měl práci usnadněnou. Než jsem vytvořil první mouchu, která se dala použít, docela to trvalo. Začal jsem s nymfami a blešivci. Ty se mi zdají nejlehčí. Potom jsem zkusil mokré a nakonec i suché mušky. Ale vzhledem k tomu, že nejčastěji chytám na nymfy, zdokonaloval jsem se ve vázání právě u nich. Mám několik oblíbených vzorů, které jsou úspěšné skoro celou sezonu. Jedinou změnou jsou velikosti háčků a sem tam barva tipu, či krčku. Nymfy a blešivce vážu ve velikostech od 10 do 18. Těm, co jsou znalí, nemusím popisovat, jaký je to pocit, když se vytáhne ryba na vlastnoručně uvázanou mouchu. Mou největší odměnou byl pstruh potoční 49 cm, 0,95 kg. Chodil jsem na něj celou sezonu a dostal ho poslední týden v srpnu na černého goldkopfa, kterého jsem večer před tím uvázal.
