K tomuto způsobu jsem se dostal teprve loni na začátku prázdnin. Než jsem si pořídil feederový prut, prošel jsem si doslova ďábelskou přípravou. U nás na Labi 441 019 se, co pamatuju, většinou chytatalo na pruty  "špičkama k nebi". S většímy či menšímy úspěchy, pokud šlo o točáky, tůně, nebo proud. Na proudu jsem se většinou dočkal hezkých úlovků. Co do kvantity a druhového složení, tak i kvality v podobě pár hezkých ryb. Jenze, jak šel čas, začalo se mi stále méně dařit a i na top flecích to šlo s úlovkama rapidně dolu. Co teď . Na Feeder jsem stále ještě neměl chuť, i když už se na něj vesele chytalo. Vzpoměl jsem si na své rybářské začátky, kdy jsem na Ploučnici používal plavačkový prut na položenou s lehkým olůvkem. Když to šlo kdysi, musí to jít i dnes. Příště už jsem k vodě vyrážel s plavačákem přěvázaným na položenou. A ejhle, zase to začalo být zábavné. Používal jsem 0,14 vlasec s 15g olůvkem, navázaným háčkem v klasické průběžné sestavě. Jako nástrahu jsem používal mou oblíbenou kukuřici a sem tam masné červy. Prut jsem měl většinou ve vydličkách, šikmo proti proudu a sledoval záběry na špičce. Dalo se tak chytat až do podzimu a rozpoznal jsem i jemné záběry kaprů.      

                                 

. Jenž e, jak už to tak bývá, začínalo se i toto chytání jevit, jako neplnohodnotné. A tak přišel den "D" a hodina "H" a já zavítal do rybářské prodejny a začal vybírat ten správnej vercajk. Poradci mi byly dva zkušení závodníci v lovu feederem a tak jsem nakonec dal na jejich radu a nakoupil doporučené. Prut - Trabucco PROXIMA CTY FEEDER 3,60MT, naviják- Okuma Longbow - 630 II a další drobnosti potřebné k lovu a těšil se na první sezení u vody. První a zatím jediný problém, jsem musel řešit doma a to ten, na který jsem byl upozorněn už v prodejně. Totiž sedlo navijáku se v pouzdře prutu viklalo. Na to stačil kus černé elektrikářské pásky, dvakrát otočení z každé strany sedla a naviják sedí, jak  "přilepenej." Někdo namítne, že jsem si měl vybrat jiný naviják, ale já jsem s volbou spokojen a v podstatě už tuto "závadu" nevnímám.

A pak to konečně přišlo. Sedím u vody s novým prutem a toužebně očekávám první záběr. Těch bylo hned několik, ale ani jeden jsem neproměnil. To jsou ty začátky. S nikým jsem se moc neradil a tak to dopadlo neslavně. Montáž jsem zvolil průběžnou s krmítkem, posléze jsem jej vyměnil za 30g zploštělé olovo a chytal dál v proudu. Což o to, fakt to bralo, ale pořád jsem se nemohl trefit. Nakonec to vyřešilo hejno kaprů a amurů, které přijelo přímo před můj prut. Jsou místa, kam tito velikáni najíždějí a tak se člověku ani nechce chytat, když vidí tu krásu. Aby jste rozuměli, když před vás přijede hejno ryb, kde nejmenší kapr má 50cm a končí někde u 80cm, amuři do metru, tak se vám ani chytat nechce. Zní to jak "pohádka královny Maud", ale je to fakt. O tomto představení vím jen já a kamarád Fanda. Stačila by malá zmínka na veřejnosti a je vymalováno. Už se to tu jednou stalo a můžu jen hádat, kde hejna trofejních úlovků končila....

To však neřešilo můj neúspěch a tak jsem zklamaně odcházel domů. A to byl teprve začátek. Stále jsem chodil na úspěšná místa, stále jsem měl desítky záběrů a stále jsem byl bez ryby. Jednou mi to nedalo a dal jsem řeč s kolegou z práce, co jako bych měl dělat, když mi to nejde. Tak jsem se dozvěděl věci, které mi nakonec otevřely oči. Místo chytání na kmenový vlasec, na které jsem byl odjakživa zvyklý a pro průběžnou montáž byl typický, jsem přešel na pater noster. Jako kmenový vlasec jsem používal 0,18. Ted jsem na návazec použil 0,14 cca 80 cm a čekal, jak to bude fungovat. A tak jsem se jednoho letního večera dočkal ryby. Zrovna jsme měli s kamarádem vyveženo na sumce a já chvíle čekání strávil s feederem. A hle, po skoro měsíčním čekání jsem ulovil rybu. Teda rybku. Cejn velký 20 cm. Úspěch to byl, vzhledem k předcházejícím patáliím. A taky šmytec. Další týden jsem byl bez ryby. Nakonec jsem se ale dočkal a fenomenálně zvítězil. Seděl jsem s kamarádem Fandou na jednom točáku a koukal, co dělá špička. Fanda, jako obvykle, práskal jednu za druhou a já měl na kontě jen jednoho cejna. Sice byl větší, než ten před týdnem, ale byla to slabá náplast. Zaregistroval jsem pohyb špičky a zbystřil. Jen o centimetr, dva, nic víc. Z lehka jsem přisekl a začalo divadlo. Nahoru, dolu, do proudu, zpátky, prostě nádherný souboj. Na konci byl krásný šupináč 66 cm. Tím jsem si zvedl osobák a konečně pokřtil prut. Já se moc kaprům nevěnuju a za 16 let to byl můj opravdu nej.

 

 

 

Na letošní rok 2009 plánuju mnohé výpravy a nové způsoby lovu. Zejména chci zkusit lov s gumou. Pokud budete mít nějaké rady, které bych mohl použít a vyzkoušet sem s nimi. Můžeme o nich diskutovat.